Ohlédnutí, reflexe, bilance 2021

Dnes bez obrázků.

U nás v kostele nejde jít ke zpovědi. V našem městě asi není hříšníků, nebo nedosahují stavu kajícného rozpoložení, který je údajně pro zpověď nezbytný. Zjistila jsem to před pár dny. Nikdy jsem u zpovědi nebyla, ale moje kamarádka katolička a její manžel ateista obdivující křesťanské hodnoty jsou zajedno, že zpověď je moment, kdy má člověk možnost zastavit se, zamyslet a zhodnotit stav minulý, současný i budoucí. A protože co se nevídám se svojí psycholožkou, mám pocit, že mi vědomá sebereflexe chybí, chtěla jsem využít sakrálního systému. No, tak ne. Zase to zůstalo na mě. Jak by taková zpověď probíhala, to nemám ponětí, ale zkusím si ji simulovat alespoň blogově.

Takže, odpusť mi, otče, neboť jsem zhřešila, to asi raději přeskočíme. Rok 2021 pro mě měl být rokem mateřské, dítě se však stále nějak nedostavilo, nakonec se tedy vyvinul v něco, co bych ani sama nečekala.

Opětovně jsme odložili premiéru mé divadelní hry. Přestože teď v lednu začínáme znovu zkoušet, už s ní ani nepočítám. Asi bych to nejraději odpískala celé, ruku na srdce, je to prvotina, takže je přinejmenším průměrná. Nicméně z rozjetého vlaku se vyskakuje opravdu obtížně a je pravda, že kapitolu kdy-už-budeme-hrát-toho-Viktora potřebuji uzavřít. No, snad tedy již brzy ve vašich sokolovnách.

Dům máme stále v rekonstrukci, která asi nikdy neskončí. V bance je kvůli tomu dusno, na stavebním úřadu taky, protože stavební povolení bylo jen do konce prosince. Doufám, že prodloužení bude jen formalita. Ale všechno zlé je k něčemu dobré, přehodnotila jsem svůj nápad s druhou koupelnou a přepracovali jsme plán. Naprosto mě totiž uchvátil systém více umyvadel v jedné koupelně, aby každý měl to svoje.

Měli jsme mít štěňátko, ale fenka nezabřezla. Malý přírůstek se i tak dostavil, v srpnu jsme našli kotě. Tedy kamarádka našla, my se ujali. Koťátko se rychle sžilo s naším domácím rytmem a už ani nekrade lososa na sushi. I když pořád kadí za sušičku a schovává nám ponožky.

Dítě taky nemáme, jak jsem už avizovala výše. Nespočet vyšetření nás ale dostalo do celkem vtipné situace - spermiogram. Nikdy bych nečekala, že to bude takový vzrůšo. Doktorka mi kladla na srdce, abychom se do ordinace dostavili nejpozději hodinu od odběru. To se lehko řekne, ale bydlíme dobrých pětačtyřicet minut autem a co když bude zácpa? Nikdy nepodceňuji lidský faktor, takže takhle jsem to rozhodně nemohla nechat. A řešit to v ordinaci? Ani omylem, pro svého muže to nejlepší a rozhodně ho nechci vystavovat sebemenším traumatům. To nás taky dovedlo dvacátého třetího prosince až do mileneckého azylu. Ano, přesně tak. Taky jsem netušila, že tahle místa skutečně existují. Krásný byt v centru, voňavý, uklizený, ještě jsem stihla epizodu Krok za krokem. Doufám, že paní z pronájmu normálně platí daně, protože jinak musím uznat, že servis perfektní.

Dostala jsem i první oficiální kritiku a řekla bych, že jsem ji celkem ustála:

Přes víkend jsem tak napsala povídku, kde není jediný popisný dialog a kde text graduje tak, až se z toho zouvaj boty. Z ČT se ještě neozvali, tak mám naději, že nebudou tak přísní. Vzhledem k tomu, co za poslední léta produkují, by to snad i mohlo klapnout.

Zjistila jsem, že fakt fakt fakt fakt nevím, jestli jsem na to dítě připravená. A taky, že to nezjistím, dokud se to nestane.

Konec roku byl divoký, nejdivočejší, co jsem zatím zažila. Místo abych v práci povýšila, dala jsem výpověď. Ano, před plánovanou mateřskou jsem odešla z teplého místečka ve vedoucí pozici, kde už mě nemohlo nic překvapit, po čtyřech letech a z doby neurčité. A proč? Dokopala jsem se překlenout své OSVČ vedlejší na OSVČ hlavní. Asi jsem se zbláznila a dobře mi tak. Zatím si vesele podnikám, snad to tak půjde dál.

Nejsmutnějším bodem je obnova šatníku. Na Silvestra zemřela ve třiapadesáti maminka našeho přítele, což mě přinutilo konečně si koupit ty černé šaty.

Nakonec má to moje sumírování trochu hořkou pachuť, což není úplně zvykem. Ne každý den je posvícení, ale kolem a kolem nebyl to tak špatný rok. Poučení do nového - nic neodkládej, na nic nečekej, važ si svého muže, drbkej kočičky, volej své mámě, a hlavně NEBER SE TAK VÁŽNĚ.

Příště snad už veseleji.

Cukřenka